úterý 21. února 2017

1/5 Loading...

Přátelé, kamarádi, rodino,

omlouvám se (především babičkám), že jsem se dlouho neozvala, ale poslední dobou se mi nechtělo moc psát, nebyla energie. Snad vám to ale dnes vynahradím.

foto z jedné večerní akce se všemi spolužáky, i přes můj výraz jsem šla opravdu dobrovolně

Začnu reportáží o výletu do Malmö. To je město, které je od nás asi 10 minut vlakem a leží na břehu moře. Vypravily jsme se tam s holkami hned dvakrát, poprvé se podívat po městě, navštívit místní muzea a samozřejmě se poválet v kavárnách, podruhé jsme stanovily jasný cíl - sauna na moři.
K utvoření představy o prvním výletu přikládám několik fotek nízké kvality. V pořadí 1) Muzeum designu, 2) Expozice v Muzeu Malmö, 3) pro mě první setkání s obří polévkou, byla tak vydatná, že jsem ji nezvládla sníst.




Druhý výlet byl naprosto relaxační. Došly jsme si až na břeh moře, kde stojí velký saunový komplex, a strávily tam celkem asi 4 hodiny. Zážitek to byl úžasný. Saun zde mají několik - pánské, jednu společnou, kde stojí osoba mávající vějířem, dámskou hlučnou a dámskou tichou. Tušíte správně, ženy tady chodí do sauny jako my v Česku na kafe. Prostě si nahé a zpocené sednou na stoličku do místnosti, kde je naskládáno (řekla bych hlava na hlavě, ale nebyly to hlavy, čím jsme se dotýkaly) dalších třeba 20 dam a vykládají si o manželích. Většinu času jsme tedy strávily v sauně tiché, určené odpočinku. Krásně jsem si tam odpočala, krom rozjímání tu člověk může koukat široko daleko do vln, pozorovat lodě a nebe velkými okny, to vše z tepla a ticha, nádhera. 
Když nám bylo dostatečně teplo, přišel samozřejmě čas na plavčo. V ručnících jsme tedy vyšly ven, vzduch se zdál překvapivě teplý, jako bych nebyla v lednu ve Švédsku, ale v červenci v Chorvatsku. Voda měla ovšem -1 stupeň, takže jen co jsem se ponořila, měla jsem pocit, že mi odpadnou nohy v kolenou a cupitala jsem rychle po chaluhových schůdcích zpátky do tepla.
Přikládám pro představu pár svých fotek a odkaz, kdyby se tam někdo chtěl vypravit: www.ribersborgskallbadhus.se




Dalším velkým dobrodružstvím, které nás čeká už příští týden, je výlet za polární kruh do Laponska, kde budeme pozorovat polární záři, jezdit na skútrech a užívat si teploty hluboko pod bodem mrazu :D Máme ale zapůjčené speciální vybavení pro zmrzliny, jako jsem já, takže je celkem slušná pravděpodobnost, že se vrátím se všemi prstíky na nohou. 
Pojedeme vlakem z Lundu do Stockholmu a odtamtud do Kiruny. Cesta nám potrvá 20 hodin, ale kdo mě zná ví, že cestování miluju a skutečně se těším, co všechno cestou uvidíme.


Zbytek zážitků bych tradičně shrnula do několika bodů spolu s odpověďmi na časté otázky:
  • Místní zvířena: když jedu ráno na kole do školy, míjím celkem 3 rybníčky, které ve vysoké koncentraci osidlují kachny (dnes přibyla jedna šedá labuťka). Člověk by myslel, že se kačeny zaleknou a třeba popojdou, ale ne. Když je čas se pást na travičce, není zbytí a tak jsem to já, kdo slézá z kola a kličkuje mezi kačenami. K tomu jsem nedávno potkala několik obřích králíků. Jeden se pásl před fakultou biologie a skoro jsem si ho spletla se psem, nebyl to žádný drobeček. Samozřejmě se nenechal pošimrat.
  • Co si nepřinesete domů, to tam taky nebudete mít. Platí především o čokoládě a sušenkách. Rovněž ale o páteční večeři.
  • Co se týče počasí, máme celkem hezky, nad nulou. Onehdá napadlo naráz asi 25 cm sněhu a na to tu prý nejsou zvyklí (aha), takže najednou zmizely chodníky a začala kolabovat doprava. Takže skoro jako v Praze. Horší ale je, když začne foukat. Severní vítr je krutý a když mě zastihne na kole, je prostě zle. Občas můžu šlapat jak chci a jsem na místě, případně to se mnou i hází. Ale otepluje se, začaly kvést sněženky a další kvítí, na světě je hned veseleji :)

místní Bílý dům


  • Moje nohy: jak je možno vidět na fotce, kvalitně jsem se na boj s haluxy vybavila. Teď už mě nic nebolí. Ale abych byla upřímná, myslím si, že je to jen časovaná bomba a je jen otázka času, kdy se ozvou znovu. Všemu naštěstí pomáhá jízda na kole, kdy si klouby odpočinou.
  • Škola: švédský systém se od našeho poměrně liší. Zatímco v Praze bych chodila každé pondělí na hodinu gramatiky, tady jsme gramatiku za celý semestr probrali za dva týdny, kdy jsem s ní strávila každý den 6 hodin. Mně osobně tenhle systém nevyhovuje. Máme sice v hlavě všechno rychle a pospolu, ale nezbývá už čas na opakování, nebo studijní skupiny. Jsem tedy zvědavá, jak dopadla moje první zkouška z takto pojaté látky. Mimo to už mám první 3 kredity za základy švédštiny pro externí studenty, jupí! Jinak studuju tu téměř totéž, co u nás - anglickou literaturu, akademické psaní, gramatiku, lingvistiku (morfologii, syntax, sémantiku), literární historii (tímto zdravím mamky kolegy z práce, kteří po této informaci velmi dychtí ;)).
  • A co že to dělám ve svém volném čase: přiznám se, že zatím ne tak mnoho, jak bych si přála, ale zapracuji na tom. Prozatím cvičím jako ďas, abych se domů vrátila hezky ve formě, což se mi zatím daří, objevily se mi svaly, které jsem ještě nikdy neviděla. Dál čtu knihy do školy, píšu dopisy a rozhodla jsem se přidat k místnímu sboru :) Taky pořádáme se spolužáky večeře, každý sem tam uvaří a společně se pak veselíme a vyprávíme si o našich domovinách.




















Na závěr bych chtěla (zase) všem vám milým a hodným lidem poděkovat za zájem, starost, podporu a za úžasnou poštu, co mi chodí! Nečekala jsem, že bude takových zpětných vazeb a zájmu o další články a live streamy na FB, moc mě to potěšilo a vážím si toho <3

PS: Babičko, tenhle blog jsem začala psát hlavně proto, abys nenadávala, že jsem si tě nepřidala na Facebooku! Tak snad jsem ti to alespoň trochu vynahradila :D Platí pro všechny babičky, tetičky a strýčky, na kterých jsem se dopustila téhož :D

3 komentáře:

  1. No vida, když se to takhle pěkně sesumíruje, je to pobyt pestrý a výživný :-). Držím palce do dalších všednodenních dobrodružství :-)..

    OdpovědětVymazat